Na začátku byl byt o rozloze 70 metrů čtverečních ve 4. patře poválečného obytného bloku v Berlíně. Měl dvě ložnice, uzavřenou kuchyni a malý obývací pokoj. Kromě toho chodby a různá zákoutí, která zbytečně pohlcovala přibližně 15 metrů čtverečních. Majitelé si přáli přeměnit tento 2-pokojový byt na 3-pokojový se samostatnou kanceláří. Myslíte, že je to nereálné?
Starší městské byty v Berlíně jsou většinou zařazovány do jedné ze dvou kategorií: jako „Altbau“ nebo „Plattenbau“. „Atlbau“ je klasická architektura z konce 19. století s vysokými stropy, hrubými nosnými stěnami, mnoha chodbami a průchody. „Plattenbau“ je poválečný obytný blok s racionálními a pravidelnými tvary.
3-pokojový berlínský byt se samostatnou kanceláří
Výsledkem práce týmu architektů je „domestikované náměstí“ kolem kterého jsou umístěny menší monofunkční místnosti. Zdroj: l’atelier, Nomadic Architecture Studio
Pokud je třeba rekonstruovat tyto byty, lépe se architektem pracuje s „Plattenbau“, protože obvykle nejsou v prostorách žádné strukturální stěny. Příležitost k rekonstrukci „od podlahy“ a podle představ majitelů.
Přečtěte si také
Venkovní byt? Přesto by se dala nazvat krásná zahrada s kuchyní, která rozšířila obytný prostor bytovky
Fasády ze tří stran
Byt, jehož rekonstrukci svěřili majitelé do rukou francouzského architektonického studia l’atelier, Nomadic Architecture Studio je typu „Plattenbau“. Nachází se ve 4. patře poválečné budovy na konci bloku. Z této polohy plynula jeho jedinečnost, která může být výhodou, ale i nevýhodou: ze tří stran jej ohraničují fasády, a to ze západu, východu a jih.
3-pokojový berlínský byt se samostatnou kanceláří
V bytě je prostor s houpačkou. Zdroj: l’atelier, Nomadic Architecture Studio
Přeměna „mono“ na „multi“
Mnoho současných rekonstrukcí řeší problém přeměnit uzavřené prostory s jednou jedinou funkcí na prostory multifunkční. Dnes si majitelé nemovitostí velmi dobře uvědomují, že mít pokoj jen na nějakou konkrétní aktivitu, kterou děláte pár minut denně nebo ani to ne, je zbytečný luxus. Prostor lze využít mnohem lépe. To bylo hlavním záměrem i při projektu „Ettaler“. Cílem architektů bylo vytvořit byt s centrálním a otevřeným „katalyzátorovým“ prostorem, který bude tvarován sérií doplňkových programů.
